Nejpozoruhodnější současný ukrajinský spisovatel přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším. Nepíše ale alternativní dějiny, nýbrž propojuje místa do posloupností a ukazuje, že právě tak vznikají lidské osudy. Jeho texty jsou magické, filosofické, estétské, prodchnuté melancholií a humorem. Autor v nich vede čtenáře borůvkovými stezkami, kolem starých vil po úbočích Karpat, dusnými kupé ukrajinských rychlíků i přítmím pražských kaváren. Ať píše o čemkoli, vždycky píše o lásce. Existuje-li něco jako středoevropský magický realismus, pak toto je jeho zásadní kniha.
Vydalo nakladatelství Pavel Mervart, 2021
©Archiv autora
Taras Prochasko (*1968) je ukrajinský esejista, prozaik a překladatel. Vystudoval přírodovědeckou fakultu a poté pracoval v Institutu karpatského lesnictví, jako učitel, barman, hlídač, redaktor nebo rozhlasový moderátor. V roce 2010 vyšla sbírka dosavadní a dříve nevydané tvorby Jetotak. Českého překladu se také dočkal román Jinací (2012). Roku 2020 Prochasko obdržel nejprestižnější ukrajinské literární ocenění – Národní cenu Ukrajiny Tarase Ševčenka.
Video ztvárnil student Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU (Interspace) Martin Sedlák.